Úmrtní list
Na základě zákona o matrikách 301/2000 Sb vydá matrika do 30 dnů po úmrtí oprávněným osobám úmrtní list.
Doklady pro vydání úmrtního listu:
- občanský průkaz zemřelého
- rodný a oddací list zemřelého
- rodné číslo žijícího partnera
- rodný list a občanský průkaz objednavatele
Vdovský a vdovecký důchod
Vdova má nárok na vdovský důchod po zemřelém manželovi, který
- byl poživatelem starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, nebo
- splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání).
Nárok na vdovský důchod má při splnění zákonnných podmínek pouze manželka (manžel). Družka (druh) nemá nárok na vdovský důchod po zemřelém partnerovi, i když měli společnou domácnost a žili spolu několik let. Nárok na vdovský důchod není automatický a je potřeba splnit zákonné podmínky.
Po uplynutí 1 roku od smrti manžela má vdova nárok na vdovský důchod, jestliže
- pečuje o nezaopatřené dítě
- pečuje o nezletilé dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči nebo o zletilé dítě, které je převážně nebo úplně bezmocné
- pečuje o převážně nebo úplně bezmocného svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti, nebo o takového rodiče, který je částečně bezmocný a starší 80 let
- je plně invalidní
- dosáhla věku 55 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší
Nárok na vdovský důchod vznikne znovu, jestliže se splní některá z uvedených podmínek do pěti roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod.
To platí obdobně i pro vdovecký důchod s tím, že věk pro další nárok na vdovecký důchod činí 58 let.
Vdovský i vdovecký důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra ve výši 2340 Kč měsíčně pro rok 2014 (2330 Kč pro rok 2013, 2 270 Kč pro rok 2012) je stejná pro všechny důchody. Procentní výměra činí 50 % procentní výměry starobního nebo invalidního důchodu třetího stupně, na který měla nebo by měla nárok zemřelá osoba v době smrti. Pro stanovení výše vdovského a vdoveckého důchodu, na který opětovně vznikl nárok po 31. 12. 2009 platí, že výše jeho procentní výměry nesmí být nižší, než činila výše procentní výměry vdovského nebo vdoveckého důchodu, která náležela ke dni zániku předchozího nároku na tento důchod.
Jestliže vdova (vdovec) již sám pobírá důchod (starobní nebo invalidní), tak je potřeba dodržet při výpočtu vdovského důchodu pravidla o souběhu více důchodů. Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního nebo invalidního důchodu a na výplatu vdovského důchodu, vyplácí se nejvyšší důchod v plné výši a z ostatních důchodu se vyplácí polovina procentní výměry.
Sirotčí důchod
Uvádíme zde podmínky nároku na sirotčí důchod dle zákona § 52 o důchodovém pojištění:
Nárok na sirotčí důchod má nezaopatřené dítě, zemřel-li
- rodič (osvojitel), nebo
- osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, a dítě na ni bylo v době její smrti odkázáno výživou, kterou nemohli ze závažných důchodů zajistit jeho rodiče
- jestliže rodič (osvojitel) nebo osoba uvedená pod písmenem b) byli poživateli starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu nebo ke dni smrti splnili podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřeli následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání)
Oboustranně osiřelé dítě má nárok na sirotčí důchod po každém ze zemřelých rodičů.
Nárok na sirotčí důchod nevzniká po pěstounovi nebo jeho manželovi.
Nárok na sirotčí důchod zaniká osvojením. Dojde-li ke zrušení osvojení, vznikne nárok na sirotčí důchod znovu.
Výše sirotčího důchodu (§ 53 zákona o důchodovém pojištění)
Výše sirotčího důchodu se podle zákona o důchodovém pojištění skládá ze dvou složek. Výše základní výměry důchodu je stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy – 9 % průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení); v případě oboustranného sirotka náleží základní výměra pouze jednou. Výše procentní výměry důchodu činí 40 % procentní výměry důchodu, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti.
Podávání žádosti o důchod
(§ 82 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení)
Žádosti o přiznání dávky důchodového pojištění sepisuje s občany okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle místa trvalého pobytu občana nebo místem hlášeného pobytu v ČR, jde-li o cizince.
Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost o dávku důchodového pojištění, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci. Za občany, kteří nemají rodinné příslušníky, může podat tuto žádost jiný občan na základě plné moci.
Žádost lze podat nejdříve tři měsíce přede dnem, od kterého občan žádá dávku důchodového pojištění přiznat.
Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna sepsat žádost o dávku důchodového pojištění; nesmí odmítnout sepsání žádosti, a to i když má za to, že občan nesplňuje podmínky stanovené pro nárok na dávku důchodového pojištění nebo není-li žádost občana doložena potřebnými doklady.
Zaměstnavatel je povinen do 8 dnů ode dne, kdy obdržel výzvu okresní správy sociálního zabezpečení sepisující žádost o dávku důchodového pojištění, sdělit písemně požadované údaje.
Nárok na placené pracovní volno
Zemřeli vám manžel, druh nebo dítě, máte zákonné právo na dva dny placeného volna (na zařízení pohřbu) a jeden placený den volna na pohřeb. Při úmrtí rodičů, sourozenců, prarodičů, tchána, tchýně, švagra, švagrové, snachy nebo zetě máte nárok na jeden placený den volna na pohřeb. Jestliže pohřeb zařizujete, máte nárok ještě na jeden volný den navíc. Nárok na placené pracovní volno na dobu nezbytně nutnou, nejvýše 1 den, může v práci uplatnit také ten, kdo není se zemřelým v příbuzenském vztahu nebo je podle zmiňované vyhlášky ve velmi vzdáleném příbuzenském vztahu. Podmínkou ovšem je, aby tento člověk v době úmrtí sdílel se zemřelým společnou domácnost.